Perníčková mánie – Tipy a triky (3. část)

Už jsme se naučili, jak udělat správné těsto i polevu. Teď se konečně dostáváme k té nejzajímavější části – Tipy a triky. Jste napnutí? 😉

 

Těsto a pečení:

  • Máslo nebo Hera? Já peču z másla – je ho tam troška a já mám pak takový poctivější pocit (nejen kvůli palmovému oleji). Ale mnoho lidí peče z Hery a nemá s tím  nejmenší problém.
  • Když vyndáte uleželé těsto z lednice, nechte ho alespoň hodinku při pokojové teplotě. Změkne a vy si tak nebudete muset pěstovat bicepsy, abyste těsto zvládli zpracovat.
  • Když těsto zapomenete v pokojové teplotě delší dobu, nevadí to. Staří Perníkáři prý zadělali těsto, když se narodila dcera, a upekli až na svatbu. Vám to tak dlouho nedoporučuji, ale 1-2 dny těsto určitě ustojí. A nebojte, pečením by se vše nebezpečné mělo zničit.
  • Máte spoustu vykrajovátek a nevíte, jak nejlépe je poskládat na těsto? Netrapte se s tím a položte všechna na vyválený plát, aby se vám jich tam vešlo co nejvíce (tak nějak tu kupičku shrňte k sobě). Pak jen přejeďte přes vykrajovátka válečkem (přitlačte pečícím plechem) a všechny se vám hezky vykrojí najednou.
  • Pečte vždy na jednom plechu perníčky cca stejné velikosti. Když se pokusíte upéct najednou střechu k perníkové chaloupce a zároveň malou hvězdičku, tak se vám hvězdička spálí ještě dřív, než se střecha pořádně prohřeje.
  • Na pečení si natáhněte Minutkovník – je to krátký čas a uteče než se rozkoukáte – perníčky pak snadno přepečete.
  • Vajíčkem (celým, rozkvrdlaným) potírat až po pečení – je to opravdu nejlepší. Potřete-li před pečením, vajíčko se moc upeče a může udělat nesouměrnou barvu na povrchu.

 

Skladování:

  • Po upečení perníčky nechám alespoň 3 dny vydýchat – buď v papírové krabici, nebo v pootevřeném plastovém boxu. Poté zdobím.
  • Nazdobené perníčky skladujte v uzavřeném plastovém boxu. Případně můžete zabalit do celofánu a darovat 😉 .
  • Ideálně se skladuje v chladnu, ale zvládnou to i v panelákovém bytě ve skřínce v kuchyni 😉 .
  • Doporučuji skladovat v zamykatelné truhle a klíč nosit na krku – jinak vám jich moc nezbyde 😉 .

 

Zdobení:

  • Nevěříte si? Začněte s rovnými čárami a tečkami – jsou jednodušší (třeba kytička z 5 teček s jednou uprostřed).
  • Máte perníčky hrbolaté? Nevadí, když zalijete celý povrch polevou, srovná a schová hrbolky. A polevu pak už dozdobíte dle plánu.
  • Perníčky se dají barvit i kvalitní gelovou barvou rozmíchanou v troše alkoholu (př. vodky). Můžete si tak natřít podkladovou barvu perníčku aniž byste na něj patlali tunu polevy (třeba udělat perníček červený a pak ho dozdobit bíle). Nebo si můžete na perníček malovat takto štětcem obrázky jak na papír. A nebojte, z perníčku pak alkohol nejde vůbec cítit – mám ozkoušeno.
  • Nevíte čím zdobit? Prodávají se různé Zdobičky a Pytlíčky s koncovkami. Ty jsou dobré tak pro děti – ty s tím udělají parádu. Mě (jako dospělému) se neosvědčila ani zdobička (v tubě zůstává moc nevyužité polevy a navíc se mi špatně drží) ani pytlík se špičkou (na mě má moc velkou dírku). Zato nedám dopustit na klasické cukrářské pytlíky (ty trojúhelníkové s kvalitním svárem, co vám nepraskne, když trochu zmáčknete. Navíc jsou tvrdší a dobře omyvatelné – stokrát je asi nepoužijete, ale párkrát je určitě otočíte) a k tomu zdobící hrot s dírkou s průměrem 1 mm (najdete třeba zde).
  • Chcete vytvořit popraskaný efekt (tzv. krakelování) na perníčku? Ozkoušené to nemám, ale dámy Perníkářky říkají, že je třeba smíchat cukrářskou bělobu s alkoholem a potřít perníček PŘED pečením – pečením to vyleze a běloba popraská, jako starý nátěr na venkovní lavičce.

 

Vykrajovátka:

  • Vykašlete se na složitá vykrajovátka. Nejhezčí (a nejlépe se zdobí) jsou jednoduché tvary – hvězda, kapka, srdce, kolečko, zvonek. Dají vám prostor pro kreativitu. Když budete mít vykrojeného soba i s obtiskem obličeje uvnitř, nic kreativního s tím už nevymyslíte. Jo a taky díky tomu nebudete muset kupovat každý rok nová vykrajovátka, páč ta stará se vám už okoukala. Jo a vločky! Vločky se krásně a jednoduše ozdobí jen čárami a tečkami a vypadá to moc hezky. Kupte si vločku 😉 .
  • Chybí vám jednoduché vykrajovátko a nemáte čas ho shánět? Lze snadno vyrobit. Vemte nějakou tvrdší petlahev (já použila Matonku) a vodorovně po obvodu ustřihněte proužek (já stříhala 1 cm tlustý). Ten si pak naohýbejte (v ruce – prsty) dle potřeby a slepte proužkem izolepy. Nejlépe se s tím dělají snadné malé věci – já dělala okýnka a střešní tašky na perníkovou chaloupku, ale zvládnete s tím i kolečko, srdíčko, nebo hvězdičku. Přesně na míru 😉 .

 

Jak na perníkovou chaloupku?

  • Šablonu – vykrajováto nekupujte – je to vyhazování peněz a budete omezeni jen na jeden tvar a velikost. Nakreslit a vypočítat šablonu na papíře je opravdu snadné a budete mít chaloupku dle svých představ (no a pokud si nevěříte, požádejte svou drahou polovičku nebo děti, co mají ve škole základní geometrii. Přinejhorším se dá spousta šablon vygooglit). Použijte čtverečkovaný papír – snadno se tam měří strany a zároveň máte jistotu pravých úhlů (střechu dělám v rámci jednoduchosti pod 45° úhlem = ve čtverečku z rohu do rohu). Papírovou šablonu si pak můžete zkušebně sestavit a budete mít představu, jak bude chaloupka vypadat. Až bude hotová, vystřihněte ji a položte na vyválené těsto a vykrojte nožem – jsou to rovné čáry. Nezapomeňte, že střecha musí být delší než boky chaloupky, aby hezky přesahovala.
  • Díly nechte po upečení vychladnout na rovné podložce – dáte-li díly na zakřivenou podložku, mohou se zkroutit a chaloupka se vám bude špatně sestavovat.
  • Hrany dílů můžete zarovnat na struhadle – aby byly opravdu rovné. Je také dobré (ne však nutné) ty hrany zastrouhat pod úhlem 45° aby vám k sobě dva díly pak krásně sedly, aniž by byl moc vidět svár.
  • Díly ozdobte ještě před slepováním. Lépe se zdobí.
  • Slepujte polevou – nejdřív 4 boční díly, a až uschnou, tak střechu, nakonec podložku. Polevu na svár naneste spíše k vnitřní straně a přiložte k sobě tak, aby se přebytek polevy vymáčkl spíše dovnitř chaloupky, než ven. Svár z vnitřní strany pak můžete polevou ještě jednou přejet prosichr (tam to totiž nebude vidět 😉 ). Z venku ten svár po zaschnutí zakryjte nějakou ozdobnou polevou.
  • Rampouchy se dělají tak, že vezmete hustou polevu (poleva „na linky“, nikoli „na plochy“) a na kraji střechy uděláte hustý puntík a ten poté protáhnete do špičky a necháte spadnout svisle.
  • Kouř z komína. Vypadá moc hezky, když na komín nalepíte kousek vaty, který „vyčešete“ směrem k nebesům – vypadá to jako pěkný kouř z komína.
  • Máte-li velkou chaloupku, můžete dovnitř dát nějaké led světýlko, aby to vypadalo, že se v chaloupce svítí (svíčku tam nedávejte, pokud nemáte dobře vymyšleno, kudy bude teplo ze svíčky utíkat, aby vám chaloupku nezapálila. No a jestli chcete chaloupku jíst, tak vám ji svíčka zbytečně vysuší. Mohla by i popadat poleva).

 

Něco se nepovedlo?

  • Perníček je hrbolatý. Je to způsobené špatně propracovaným těstem. Příště jej hňácejte o něco déle 😉 .
  • Perníček má v sobě dírky, jak kdyby v něm byla krupička. Nedali jste tam náhodou krupicový cukr? Pokud opravdu moučkový nemáte, nechte krupicový cukr nejprve rozpustit (třeba v rendlíčku s máslem a medem nad mírným ohněm).
  • Poleva se mi na perníčku stéká dohromady. Je moc řídká – přidejte do ní ještě moučkový cukr, dokud pořádně nezhoustne.
  • Poleva se mi strašně kostrbatí a vůbec se nechce spojit. Je moc hustá – přidávejte (po pár kapkách!) citronovou šťávu, dokud nebude mít správnou konzistenci.
  • Perníčky jsou tvrdé hned po pečení. Pekli jste je moc dlouho. Pečte kratší dobu. Perníčky by ani neměly mít tmavší okraje.
  • Perníčky byly po upečení krásně měkké, ale do několika dnů jsou tvrdé. Zkuste je péct ještě krapet kratší dobu. Měkkost perníčků ale taky závisí na vlhkosti domu/bytu (ve sklepě starého baráčku vydrží perníčky měkké spíše, než v přetopeném panelákovém bytě). Perníkářky radí, pokud vám perníčky po čase ztvrdnou, přidat do dózy, kde perníčky leží, rozpůlené jablíčko – měli by nasát vlhkost a změknout. Já dávám krajíce chleba do boxu k perníčkům – chce to čas, ale funguje to. Ale bacha, chleba se nesmí perníčků dotýkat, nebo vám je úplně rozmáčí – já si tak úplně odrovnala jednu várku. Takže chleba i jablíčko nedávat přímo na perníčky a raději kontrolovat denně :-). Pokud je to u vás v bytě fakt marné, obalte perníčky prostě čokoládou a poté teprve zdobte. Čokoláda vlhkost uvnitř udrží 😉 . A nezapomeňte, že většina perníčků také potřebuje čas na rozležení. Pečte je tedy ideálně 6 týdnů před podáváním a nechte je rozležet.
  • Poleva se mi z perníčku loupe. Že vy jste zdobili perníčky hned po upečení? Perníček musíte nechat alespoň 3 dny „vydýchat“, než je začneme zdobit. Když nepočkáte, poleva se může loupat. No a pokud jste počkali a poleva se stejně loupe, může to být způsobené moc hustou polevou – zkuste ji naředit (aby se lépe chytla perníčku).

 

PS: Kvalitní Perníkové koření je základ – to ono dává chuť a vůni perníčkům. Nekupujte tedy nějaké šmejdy v obchoďácích, ale sežeňte si kvalitní a čerstvě namletou směs – třeba někde na trhu 😉 . Tolik jí nepotřebujete, aby vám kvůli ní krvácela peněženka. Ale ta vůně, co se rozléhá po kuchyni, když pečete, za těch pár korun stojí.


Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit